Wilbargerův terapeutický tlakový kartáč s rukojetí

Patricia Wilbarger, MEd, OTR, FAOTA, vyvinula Wilbargerův protokol a Wilbargerův terapeutický kartáč ke snížení senzorické a taktilní defenzivity. Taktilní defenzivita je běžná u dětí s poruchou autistického spektra a také u dětí s poruchou senzorického zpracování. Citlivost na dotek může způsobit strach nebo odpor k dotýkání, potíže s přechodem mezi činnostmi a/nebo letargii.

O Wilbargerově protokolu neexistuje mnoho zdokumentovaného výzkumu. Mnoho rodičů dětí s autismem však uvádí, že používáním Wilbargerovy techniky kartáčování zaznamenali snížení senzorické defenzivity a úzkosti. Mezi některé přínosy Wilbargerova protokolu může patřit zlepšená schopnost přecházet mezi každodenními činnostmi, zlepšené rozpětí pozornosti, snížený strach nebo nepohodlí z doteku, lepší koordinace a seberegulace.

Kompletní rutina obvykle trvá pouze 2–3 minuty. Prvním krokem terapie je použití měkkého plastového Wilbargerova senzorického kartáče nebo terapeutického kartáče, který se přejíždí po dětské pokožce velmi pevným tlakem; je to jako hluboká tlaková masáž. Kartáčování začíná na pažích a postupuje dolů k nohám. Obličej, hrudník a oblast břicha se nikdy nekartáčují, protože to jsou citlivé oblasti, které mohou způsobit nežádoucí reakce. Kartáčovací terapie se zpočátku doporučuje každé 2 hodiny, když je dítě vzhůru. Terapeuti obvykle po dvou týdnech znovu vyhodnotí úroveň kartáčování. V té době mohou program upravit. V kartáčování se pokračuje, dokud z něj jedinec profituje.

Po kartáčovací terapii mohou terapeuti také předepsat jemné stlačování kloubů na ramena, lokty, zápěstí, prsty, kyčle, kolena/kotníky a hrudní kost, a to do deseti. Samostatné provádění stlačování kloubů lze také dosáhnout skákáním panáků, kliky nebo skákáním na trampolíně.

Poznámka: Je velmi důležité, aby byl Wilbargerův protokol správně dodržován. Rodiče, kteří chtějí tuto terapeutickou techniku vyzkoušet u svého dítěte s PAS nebo SPU, by se měli poradit s ergoterapeutem a absolvovat řádné školení.